Ničí naše životní prostředí
11. Proč nebyla 5G posouzena z hlediska dopadu na životní prostředí?
Protože dopady digitalizace jsou podle práva EU vyňaty z posuzovaní vlivů na životní prostředí.
Členské státy mají pravomoc a povinnost posuzovat z hlediska životního prostředí to, čemu se říká „projekt”.
Různé činnosti v oblasti životního prostředí proto podléhají místnímu posouzení vlivů s výjimkou expozice životního prostředí nebezpečnému radiofrekvenčnímu záření a dopadů digitalizace, protože nejsou nazývány „projektem”. Rovněž nasazování 5G se oficiálně nenazývá projektem.
Vyloučení pojmu „projekt” pro zavádění telekomunikační infrastruktury obecně zřejmě umožnilo zavádět sítě 5G v Evropě bez předchozího posouzení vlivů na zdraví a životní prostředí.
Členské státy tak nemohou splnit svou povinnost chránit životní prostředí před touto expozicí, ačkoliv jim to ukládá vnitrostátní právo, aby pro obyvatele zajistily zdravé a bezpečné prostředí. Tímto způsobem jsou místní zákony o životním prostředí potlačeny a průmysl může zřídit jakýkoli druh zařízení bez ohledu na to, jak škodlivé je pro životní prostředí.
ŘEŠENÍ:
12. Jak je to s obrovskou spotřebou elektřiny?
5G rozhodně není řešením klimatických změn, naopak negativní dopad digitální ekonomiky na životní prostředí by s 5G dosáhl svého vrcholu.
5G je „žrout energie”. 5G rozhodně není řešením změny klimatu. Naopak, digitální ekologická stopa dosáhne s 5G svého vrcholu.
Dle zpráv z průmyslového odvětví bude spotřeba energie z bezdrátových zařízení a sítí exponenciálně stoupat. Spotřeba energie bezdrátových sítí vzroste do roku 2030 o 160 % a 5G zvýší globální emise CO2 přibližně o 250 megatun.
Podle projektu The Shift: „Spotřeba energie informačních a komunikačních technologií (ICT) roste každoročně o 9 %. Tento růst je možné omezit na 1,5 % ročně přechodem na střídmé postupy v digitalizaci. Přechod na digitální technologie se v současné podobě podílí na globálním oteplování mnohem více, než aby tomu zabránil. Je proto naléhavě nutné jednat.”
Ekologická stopa způsobená digitalizací enormně vzrostla a bude i nadále stoupat. Dochází například k prudkému nárůstu streamování filmů ve vysokém rozlišení. Ultra HD vyžaduje desetkrát větší objem dat než HD rozlišení a na větší množství přenesených dat se spotřebuje i více energie.
ŘEŠENÍ
13. A co obrovské plýtvání surovinami?
Každý smartphone obsahuje více než 1000 látek.
Přičemž každá taková substance má svůj vlastní na energii náročný dodavatelský řetězec, který produkuje toxický odpad a představuje hrozbu pro životní prostředí.
Kromě současného nasazování technologie 5G s obrovským množstvím kabelů a antén bude zavedení miliard bezdrátových zařízení připojených k 5G (jako jsou domácí spotřebiče, hodinky, oblečení, pleny, žaluzie) do našeho každodenního života znamenat rozšíření konzumerismu, technologického zastarávání a elektronického odpadu, který se obtížně recykluje.
Ekologické náklady „upgradu“ na nové zařízení nebo nový program, což často vyžaduje nový mobilní telefon, nový počítač nebo nové periferie, přičemž jednotlivé prvky představují energetickou stopu a toxiny, jsou extrémně vysoké.
Zpráva OECD z roku 2018 Global Material Resources Outlook to 2060 uznává vliv digitalizace na exponenciální nárůst vytěžených zdrojů (minerály vzácných zemin a kovy). Zpráva předpokládá zdvojnásobení celosvětové spotřeby primárních surovin mezi současností a rokem 2060. Bude docházet také k úbytkům vody, nárůstu sucha, znečištění, odlesňování, poškozování přírodních stanovišť a dopadům na flóru/faunu a lidské zdraví.
ŘEŠENÍ:
14. Proč se neuvažuje o plýtvání energií a surovinami?
Bezdrátová elektronická zařízení nejsou totiž zahrnuta v platné směrnici o ekodesignu.
Tato směrnice vyžaduje, aby výrobci energeticky náročných výrobků byli povinni již ve fázi návrhu snížit spotřebu energie a další negativní dopady výrobků na životní prostředí.
Směrnice o ekodesignu 2009/125/ES stanovuje požadavky na návrh „výrobků spojených se spotřebou energie“ (ErP) s ohledem na životní prostředí pro 40 produktů, mezi něž nepatří elektronická zařízení, která se používají pro digitalizaci.
Přestože hlavním cílem směrnice je snížit spotřebu energie, je zaměřená také na zohlednění dalších faktorů týkajících se životního prostředí: využití materiálů, spotřeby vody, emisí znečišťujících látek, problematiky odpadů a recyklovatelnosti.
Očekává se, že spuštění 5G přinese na trh mnoho nových vzájemně propojených zařízení, z nichž většina nahradí své předchůdce. Výrazně se tím urychlí cyklus nákupu nových a likvidace starých zařízení. Namísto snižování negativního dopadu na životní prostředí a úspory energie by tak vznikl celý nový průmysl vyrábějící tisíce satelitů, nové generace obrovského množství antén, elektronických zařízení, jako jsou stovky milionů mobilních telefonů, tabletů, dokonce i internet podmořských věcí a podobně.
ŘEŠENÍ:
15. Považuje EU záření z bezdrátových technologií za škodlivý činitel?
Ne, ale pojišťovny jej za škodlivý činitel považují.
EU definuje škodlivinu jako: „látku nebo skupina látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví z hlediska svých vlastností a jejich vnášení do životního prostředí“. A dále uvádí seznam 91 škodlivých látek.
Radiofrekvenční elektromagnetické pole (RF EMP) však v tomto seznamu zařazena nejsou, i přesto, že mnozí vědci je za škodlivinu považují.
Je nepřípustné, že EU nezařazuje RF EMP mezi škodliviny, zatímco pojišťovny, které nechtějí pojišťovat určité škody související se škodlivinami, jasně definují RF EMP jako škodlivé látky:
„Škodlivinami se rozumí: Jakákoli pevná, kapalná, plynná nebo tepelná dráždivá nebo znečišťující látka, včetně kouře, par, sazí, výparů, kyselin, louhů, chemických látek, uměle vytvořených elektrických polí, magnetických polí, elektromagnetických polí, zvukových vln, mikrovln a veškerého uměle vytvořeného ionizujícího nebo neionizujícího záření a odpadu. Odpady zahrnují materiály, které mají být recyklovány, regenerovány nebo obnoveny.“ (Pojištění pro mobilní telefony AT&T)
ŘEŠENÍ:
16. Jaký bude mít 5G dopad na ekosystémy?
To nikdo neví, protože dopad technologie 5G na živé ekosystémy není monitorován.
Stovky recenzovaných vědeckých studií jednoznačně ukazují, že radiofrekvenční elektromagnetická pole (RF EMP) způsobují biologické účinky na úrovni hluboko pod současnými mezními hodnotami.
Úrovně expozice RF EMP se z extrémně nízkých přírodních úrovní zvýšily již přibližně 1018 krát.
Bez možnosti sledování čelíme níže uvedeným problémům:
- Nasazování 5G bude odporovat platným zákonům o životním prostředí (směrnice o stanovištích a ptácích) v rámci předpisů EU a Bernské a Bonnské úmluvě o ochraně přírodních stanovišť a migrujících druhů.
- Biologická rozmanitost bude nadále ubývat. Více než 75% úbytek celkové biomasy létajícího hmyzu v chráněných oblastech za 27 let může být způsoben pouze jinými škodlivinami než těmi, které již byly zkoumány.
- Hmyz žije v přirozených elektromagnetických polích, a pokud jsou tato pole super exponována umělými poli mobilních telefonů, bude to mít vážné následky. Výsledky studie ukazují, že vlivem mobilních telefonů je oslabena velikost včelstev, výkonnost dělnic, přísun pylu, produkce medu, schopnost orientace a imunitní obrana včel.
ŘEŠENÍ:
17. Jaké nebezpečí představují satelity?
Neexistuje žádné posouzení vesmírného odpadu a raketových výparů.
Družice na nízké oběžné dráze mají krátkou životnost, po pěti letech musí být z oběžné dráhy odstraněny a shoří v atmosféře, kde při vznícení poškozují ozónovou vrstvu.
Družice mají také jistou míru poruchovosti. Přibližně 2,5 % poruchovosti není v tomto odvětví příliš špatné, ale pokud se toto číslo vztahuje na flotilu Starlink společnosti SpaceX, mohlo by to vést k více než 1000 nefunkčním satelitům.
V současné době se na orbitách v blízkosti Země nachází přibližně 7 000 tun kosmického odpadu (zatímco dalších 3 000 tun tvoří aktivní vesmírná plavidla).
ASTRIAGraph, rámec umožňující sledování, vyhodnocování a ověřování chování kosmických subjektů, vyvinul interaktivní mapu objektů v okolí Země, na které lze zobrazit trosky.
ŘEŠENÍ:
Astronomové si stěžují na světelné a rádiové znečištění.
Množství umělých objektů na oběžné dráze Země již značně omezuje astronomická pozorování nejen v optickém, ale i v rádiovém spektru.
Za několik let by množství nežádoucího světla rozptýleného v atmosféře mohlo zvýšit celkový jas noční oblohy až o více než 10 % nad přirozenou úroveň.
Jasnost družic je pro citlivé astronomické přístroje velmi vysoká. Evropská jižní observatoř (ESO) zveřejnila simulaci vlivu družic na optické přístroje.
V neposlední řadě totiž narušují přirozený pohled na noční oblohu, která je přírodním a kulturním dědictvím lidstva nejvyššího významu.
ŘEŠENÍ:
Neexistuje žádné posouzení radiofrekvenčního záření na životní prostředí.
Satelity vyzařují záření v radiofrekvenčním spektru 3-50 GHz Editováno 25.2.2022. Více informací najdete v článku v EU blogu.
Na úrovni země bude záření z družic poměrně nízké, ale i velmi nízké záření má biologické účinky na živé organismy. A při tak rozsáhlém pokrytí družicemi již nebudou na Zemi místa bez člověkem uměle vytvořeného záření v rádiovém spektru.
Ačkoli Mezinárodní telekomunikační unie spravuje bezdrátové kmitočty, neexistuje žádný mezinárodní orgán s pravomocí regulovat vypouštění družic. Vědce ve zprávě SATCON1 znepokojuje 100 000 nebo více družic na nízké oběžné dráze, jejichž rozmístění je navrhováno mnoha společnostmi a mnoha vládami.
ŘEŠENÍ:
18. Orbitální prostor - zdroj pro bezplatné vytěžování?
Orbitální prostor není ze zákona považován za součást životního prostředí, a proto zde nejsou žádná omezení.
Na vesmír se pohlíží jako na přírodní zdroj, „nové zlato“, které je třeba vytěžit do krajnosti, jako to lidstvo udělalo s jinými zdroji, což mělo katastrofální důsledky pro životní prostředí. Evropské kosmické aktivity nejsou posuzovány z hlediska dopadů na životní prostředí, přestože lidské aktivity ve vesmíru mají obrovský dopad na životní prostředí na Zemi.
V roce 2020 vláda Spojeného království vyzvala Organizaci spojených národů, s cílem zahájit mezinárodní diskuse, aby se dohodlo, jak by země se měly ve vesmíru zodpovědně chovat, a v roce 2021 nový šéf Evropské kosmické agentury vyzval evropské lídry k intervenci a koordinovanému postupu, aby zabránili tomu, že si generální ředitel společnosti SpaceX Elon Musk udělá z vesmírné ekonomiky své osobní hřiště.
Evropská kosmická strategie nyní věnuje dopadům kosmických aktivit na životní prostředí jen nepatrnou pozornost. Na vesmír se pohlíží jen jako na další přírodní zdroj, který lze bez omezení těžit v „závodě“ s ostatními geostrategickými a ekonomickými zájmy.
ŘEŠENÍ:
