Návrh 11

Aktualizovat směrnici 2011/92/EU za účelem zahrnout nasazování 5G a všech telekomunikací do projektů v Příloze 1, aby bylo zajištěno, že takové projekty budou podléhat posouzení vlivům na životní prostředí nebo kontrolnímu šetření, jak je to předepsáno směrnicí.

Podrobné vysvětlení

Směrnice 2001/42/ES o posuzování účinků některých plánů a programů na životní prostředí zmiňuje,že „... posouzení vlivů na životní prostředí se provádí u všech plánů a programů ... které jsou připravovány pro ... telekomunikace...“.

Proto je třeba aktualizovat směrnici 2011/92/EU o posuzování vlivů určitých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí a zahrnout do ní všechny telekomunikace včetně 5G.

Odkaz na příslušné vědecké poznatky lze nalézt v právním stanovisku k 5G od dánského právníka Christiana F. Jensena a v závěru: „Budování a zprovoznění sítě 5G - jak je v současnosti popsáno - bude v rozporu s platnými zákony na ochranu lidí a životního prostředí, které jsou zakotveny v Evropské úmluvě o lidských právech, Úmluvě OSN o právech dítěte, nařízeních EU a Bernské a Bonnské úmluvě o ochraně přírodních stanovišť a migrujících druhů“.

Španělský veřejný ochránce práv rozhodl, že španělský národní akční plán 5G nezohlednil hlediska životního prostředí. Ombudsman se k plánu na zavádění 5G vyjádřil na základě stížnosti podané organizací AVAATE a jeho závěr je jasný: zavádění technologie 5G ve Španělsku neprošlo předchozím posouzením dopadu na životní prostředí ze strany úřadů.

V rozhodnutí podepsaném ombudsmanem Franciscem Fernándezem Marugánem bylo zdůrazněno, že ministerstvo prostřednictvím svého státního tajemníka ignorovalo různé články zákona 21/2013 o posuzování vlivu na životní prostředí, vyhnulo se konzultování návrhu plánu 5G a návrhu pilotních projektů 5G u příslušného úřadu pro ochranu životního prostředí. Jak uvádí veřejný ochránce práv, prováděné pilotní projekty budou využívat frekvenční pásmo, pro které dosud nebyly stanoveny bezpečné limity expozice, což je něco, co je zcela v rozporu se zásadou předběžné opatrnosti.

Zavádění 5G na základě nezákonného přidělování pravomocí

EU však zásadně změnila technické podmínky pro zavádění 5G tím, že zrušila pravomoc členských států a prohlásila různá technická zařízení za zařízení, která nejsou předmětem povolení podle nařízení 2020/1070. Tímto způsobem jsou místní zákony o životním prostředí zrušeny a průmysl může zřídit jakýkoli druh zařízení bez ohledu na to, jak škodlivé je pro životní prostředí.

Tato strategie umožnila zavádět sítě 5G v Evropě bez předchozího posouzení dopadů na zdraví a životní prostředí, a protože její provádění bylo povinné, členské státy už neměly v této oblasti žádné slovo. Zatímco různé činnosti obvykle podléhají místnímu posouzení dopadu na životní prostředí, vystavení životního prostředí účinkům záření, včetně nebezpečného RF EMF záření, a dopadům digitalizace je z tohoto pravidla vyňato. Členské státy tudíž nemohou plnit svou povinnost chránit veřejnost před touto expozicí, přestože jim to ukládá vnitrostátní právo, aby zajistily zdravé a bezpečné životní prostředí pro obyvatele.

Výstavba infrastruktury 5G není jen otázkou nových technologií, ale týká se také životního prostředí a veřejného zdraví. EU má v těchto oblastech sdílené pravomoci, a proto nemůže jít nad rámec svých pravomocí a rušit pravomoci členských států, jak je popsáno výše.

Navrhujeme, aby pravomoc původně svěřená členským státům posuzovat dopady šíření RF EMP do životního prostředí byla obnovena tak, aby spadala do vnitrostátního práva a mohla být předmětem předběžného posouzení dopadů vnitrostátním orgánem.

Směrnice 2018/1972 a nařízení 2020/1070 by proto měly být zrušeny nebo změněny na doporučení.

Právní argumenty pro náš návrh jsou následující: